Štědrý večer, Vánoce, K zamyšlení

Štědrý večer

Je jiný než všechny ostatní večery v roce. Jedinečný, tajuplný, opředený krásnými zvyky a tradicemi. Večer, kdy všichni chceme být doma se svými nejbližšími a nejmilejšími. Kdy chceme být lepší, zapomínáme na vše špatné a i zlo ve světě, jako by utichlo. Ke stolu si s námi sedá láska, pohostinnost. Štědře se obdarováváme, štědře Vánoce slavíme téměř všichni: věřící křesťané i nevěřící. I pokud snad Vánoce jsou pro nás především dny odpočinku a lukulských hodů, zamysleme se alespoň nad těmito slovy:

….„Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. Blaze těm, kdo jsou pronásledovaní pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské“.

Vychutnejte si společné chvíle.

Vánoce

Některé prameny zmiňují, že u nás se objevily první stromečky na počátku 14. století, jiné uvádějí tuto tradici až ve století 19. Tuto tradici jsme pravděpodobně převzali od německých sousedů. Ale zřejmě poprvé se stromečky zdobily v Itálii. Symbolika vánočního stromku není příliš jasná. Uvádí se, že stromek vlastně spojuje 3 oblasti světa. Jeho kořeny jsou pod zemí, kmen je součástí a oporou života a konečně koruna sahá k nebesům. Stromek má tedy symbolizovat celý svět.

Jesličky se poprvé objevily v roce 1223. Tehdy dal sv. František z Assisi do jeskyně Greccio přinést seno, jesle, osla a vola. Podle tradice se při bohoslužbě mělo přítomným zjevit Jezulátko, které František pochoval v náručí. Některé prameny uvádějí, že první jesličky se stavěly již v římských katakombách, ve kterých se scházeli první vyznavači křesťanství.

Jmelí roste poloparaziticky v korunách některých stromů, jeho plody jsou bílé bobule, trochu podobné perlám. Dozrávají právě v prosinci. Tyto vlastnosti a také nezpochybnitelné léčebné účinky vedly k tomu, že se mu připisovala i kouzelná moc. Lidé věřili, že jmelí chrání před ohněm, brání vstupu čarodějnicím a zlým duchům, že přináší štěstí podobně jako jetelový čtyřlístek nebo nalezená podkova. Aby jmelí mělo správný účinek, musíte jej od někoho dostat. A samozřejmě také na oplátku darovat. Se jmelím je spojena i legenda, že kdysi bylo samostatným stromem. Z jeho dřeva měl být zhotoven kříž, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Strom pak prý hanbou seschl. Proměnil se v rostlinu, která zahrnuje štěstím všechny, kteří pod ní projdou.

Kapr se jako hlavní chod štědrovečerní večeře prosadil až v 19. století. Dříve se servírovalo několik chodů jako byla čočková nebo hrachová polévka, houbový kuba a pukance s mákem a medem. U stolu musel sedět sudý počet osob. Lichý počet znamenal neštěstí, proto se zvali ke stolu místní chudí nebo i pocestní. O stolu se mohla vzdálit jedině hospodyně. Za dobré znamení a příslib hodnosti pro příští rok se považovalo, když nějaké jídlo zbylo. Dávalo se pak zvířatům, kladlo ke kořenům stromů a trocha se házela i do studně.

Tradice hosta je již téměř zapomenuta. Dříve se věřilo na magický účinek prvního člověka, který vešel do domu. Závisel na něm osud rodiny a hospodářství. Věřilo se, že vstoupí-li jako první na Štěpána do domu muž, budou se rodit chlapci a býčci. Tlustý host měl věštit silný dobytek, hubený pak nedochůdčata.

Vánoční svátky končí na Tři krále. Původně se mluvilo o 2-12 mužích. Trojka bývala považovaná za magické číslo. Jména tří králů se ustálila asi ve 12. století. tehdy se začala psát jejich zkratka křídou na dveře (C+M+B). Písmena prý nemusejí souviset se jmény králů, ale mohou vyjadřovat rčení „Christus Mansionem Benedicat“, což znamená Nechť Kristus požehná tento příbytek.

Mějte se hezky nejen o Vánocích, ale i celý příští rok.

MUDr.Milana Šachlová
za všechny spolupracovníky redakce

K zamyšlení

Bože, dej, nechť spíše já se snažím utěšovat,
Než čekat na utěšení,
Nechť já se snažím o pochopení, než o pochopení žádat,
Nechť já miluji, než bych lásku vyžadoval,
Protože zapomeneme-li na sebe, nacházíme vlastní nitro,
Odpouštíme-li, dočkáme se odpuštění,
Zemřeme-li pro svět, probudíme se k věčnému životu.

Svatý František z Assisi