Rostliny v lékařství

Hořec žlutý (Great yellow gentian, lat. Gentiana lutea) je domovem v oblasti Alp a na pastvinách střední a východní Evropy. Pomáhá ke zvýšení chuti k jídlu a zlepšuje trávení. Neexistuje žádný důkaz, že by měla mixtura z alkaloidů hořce nějaké příznivé účinky. Přesto, pokud je nalita do láhve a opatřena etiketou Mixtura gentianae alcoholica, pak působí, že se po ní lidé cítí lépe.

Rozrazil obecný či rezekvítek (Veronica chamaedrys, angl. Germander Speedwell) je bylina pokrývající na jaře stráně a pastviny. Výtažky z usušené byliny byly používány k široké škále vnitřních chorob. Bylinkáři oceňují tuto bylinu k léčbě žaludečních poruch, při žlučníkové kolice, při kašli, má i močopudný účinek. Používá se v obkladech k hojení ran. Největší přínos má však svou barevností na stráních.

Bez černý (Sambucus nigra L.) patří k těm rostlinám, kterými je folklór doslova prostoupen. Tak třeba se traduje, že jeho pěstování okolo domu může chránit před nežádoucími osobami. Lékaři v 17. století užívali odvar z bezových kořenů na zmijí uštknutí i pokousání psem. Neradila bych Vám používat tuto léčbu, dnes již máme mnohem účinnější. Bezinky se užívají k výrobě vína, likéru i džemů, ze sušených květů se připravuje čaj a obalené a osmažené květy se také jedí. Tvrdí se, že výtažky z bezinek jsou účinné na hrudní neduhy, ischias, oční infekce, horečku, pocení, otok i zácpu. Listy, kůra a nezralé plody ovšem obsahují i malé množství kyanovodíku, takže nadšení pro výrobky z bezu je nutno i obezřetně mírnit. Údajně čerstvě nalámané výhonky bezu mohou odstranit bradavice, pokud se na ně na pár minut přiloží.

Jmelí obecné (Viscum album) je pro použití o Vánocích dostatečně známé. Můžeme je vidět na kmenech a větvích listnatých a jehličnatých stromů. Bývá mu přisuzována magická síla a to pro jeho zelené lístky v zimě, kdy většina stromů listy ztrácí. Podle skandinávské legendy byl Balder (Baldur), bůh míru, syn Odinův, zabit stvolem jmelí a posléze oživen ostatními bohy. Snítka jmelí je atributem bohyně lásky a důležitým symbolem vášně. Tato rostlina se od dávnověku používala v lidovém léčitelství. Její lístky a plody jsou jedovaté a sušené se užívaly do různých lektvarů. Soudilo se, že výtažek ze jmelí užívaný vnitřně je dobrý k léčbě arteriosklerózy, hypertenze a epilepsie i na nádorová onemocnění. Dnes však máme řadu jiných léků, jejichž účinek i dávka jsou ověřené. Zevně se doporučoval výtažek při léčbě revmatismu a omrzlin.

MUDr. Milana Šachlová, CSc.
zdroj Update
3/2003