Léčba poruch imunity

Snaha o řešení běžných problémů souvisejících s imunitou jsou v laické populaci velmi rozšířené. Imunomodulace v samoléčbě se však může omezit pouze na volně prodejné přípravky. Doplňky stravy mohou příznivě ovlivňovat zdravotní stav, nemají však léčebné účinky. Někdy dochází i k zobecňování experimentálních výsledků jednotlivých případů a k přehnanému optimismu ohledně účinnosti. V ojedinělých případech lze najít i klinické studie. Zdravý kritický postoj je však namístě.

Bakteriální imunomodulátory jsou bakteriální lyzáty, extrakty nebo izolované molekulární frakce, které jsou ve formě registrovaných přípravků poměrně dobře zavedenou formou imunomodulace při léčbě infekcí dýchacích nebo močových cest. Jejich krátkodobé podání je bezpečné, případné nežádoucí účinky nejsou závažné. Plošné používání na „posílení imunity“ však není doporučováno.

Betaglukany se vyskytují jako typická stavební složka membrán hub a kvasinek. Intenzita imunomodulačního účinku závisí na konkrétní struktuře molekuly a chemické úpravě.

Probiotika jsou původně cizorodé mikroorganismy, které vstupují do kontaktů se střevním imunitním systémem. Mohou normalizovat nedostatečnou i nadměrnou imunitní odpověď. Existují i studie, které dokumentují preventivní účinek podávání probiotik na vznik sezónních respiračních onemocnění u dětí.

Echinacea patří mezi rostliny severoamerických indiánů. Imunostimulace je vyvolaná komplexním mechanismem a účinnost při prevenci respiračních chorob prokázalo několik studií.

Přísun imunonutritivních substrátů nad rámec běžné výživy je zejména u vyhublých jedinců, v předoperační a přípravě, v rekonvalescenci po těžkých operacích a stavech.

Glutamin je kromě stavební složky bílkovin důležitý i jako zdroj energie pro rychle se dělící buňky střevní sliznice a lymfocyty.

Arginin se podílí na regulaci zánětlivé odpovědi, stimuluje obranyschopnost.

V ČR jsou specificky oblíbené deriváty odvozené z hovězí krve, obsahující kombinaci nukleotidů. Oblíbená je zvláště jejich místní aplikační forma. O mechanismu účinku není nic známo a mimo naše území se podobné přípravky nevyskytují.

Dostatečný přísun Omega 3 a Omega 6 nenasycených mastných kyselin ovlivňuje patologicky zvýšenou tvorbu prozánětlivých mediátorů. Dobré zkušenosti jsou například u autoimunních zánětlivých onemocnění jako je např. revmatoidní artritida, chronické zánětlivé onemocnění střev.

Potřeba vitamínu C se zvyšuje v době infekce. Populární podávání megadávek vitamínu C však nemá opodstatnění. Z minerálních doplňků je nejdůležitější zinek, jeho preventivní účinek je hlavně při infekcích dýchacích cest a herpetickým virům (opar). Vhodné dávky jsou 10-50mg denně, vyšší dávky mohou mít opačný účinek.

Systémová enzymoterapie je metoda založená na aplikaci enzymů ústy. Podle zkušeností ovlivňuje hlavně chronické a akutní záněty, otoky, hojení ran po úrazu a operaci.

Vybráno z článku Pharm Dr V. Vegha