Chřipka

Co chřipka je a jak probíhá

Mnozí lidé ještě stále nerozlišují chřipku od jiných virových infekcí horních cest dýchacích způsobujících tzv. nachlazení. Mluví pak o chřipce, i když jde jen o nachlazení s teplotou. Některé příznaky jsou obdobné a z toho důvodu mají nemoci z nachlazení občas označení chřipce podobné (influenza-like). Nicméně průběh chřipky se od běžných viróz liší. Běžné nachlazení obvykle začíná rýmou nebo škrábáním v krku, posléze se může přidat zvýšená teplota nebo i horečka a kašel. Naproti tomu chřipka propuká takzvaně z plného zdraví horečkou často provázenou i zimnicí, bolestmi hlavy, bolestmi svalů a kloubů a silnou únavou. Někdy se mohou vyskytnout i potíže v oblasti trávicího traktu (nevolnost až zvracení, průjem, zácpa), častěji u dětí. Teprve až následně se objevuje rýma (nepříliš výrazná), bolest v krku a suchý kašel, který posléze přechází do vlhkého spojeného s vykašláváním. První příznaky (horečka atd) obvykle vymizí do třech až čtyřech dnů, další projevy (rýma, kašel) do týdne až deseti dnů. Únava však může přetrvávat až měsíc. Dalším rozdílem proti běžnému nachlazení je typický epidemický charakter chřipkových nákaz. V Evropě se obvykle objevují na počátku kalendářního roku.

Každý by si přál, aby se mu chřipka i jiná viróza vyhnula. Kolik z nás však udržuje tělo v takové kondici, aby se ho infekce horních cest dýchacích netýkaly vůbec nebo alespoň proběhly téměř bezpříznakově? Pravidelné otužování, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, dostatečný příjem ovoce a zeleniny, to vše může napomoci udržet imunitu v dobrém stavu. Současně jsou tato preventivní opatření slabým místem mnoha z nás.

Další možností prevence je v případě chřipky očkování. Jeho nevýhodou je sezónnost, tedy potřeba vakcinaci každý rok opakovat. Imunita se sice vytvoří, ale chřipkové viry stále mění svoji strukturu. Proto má vakcína každý rok jiné složení podle toho, jaký typ viru bude s největší pravděpodobností cirkulovat. Toto složení stanovuje Světová zdravotnická organizace (WHO) a je pro výrobce závazná. Vzhledem k tomu, jak často se virus chřipky mění, může se stát, že se bude poněkud lišit od očekávaného. Pak může dojít k tomu, že vakcína nezabrání propuknutí chřipky, avšak sníží alespoň závažnost jejího průběhu a riziko komplikací. S ohledem na fakta, že uváděné množství každoročně nakažených chřipkou se uvádí ve statisících a počet úmrtí na chřipku a její komplikace až dva tisíce za rok, stojí očkování rozhodně za úvahu. Snaha snížit tyto počty je také důvodem, proč je u ohrožených pacientů (lidé nad 65 let, pacienti s chronickými nemocemi srdce, dýchacích cest, ledvin, s diabetem, po transplantaci…) vakcinace hrazená pojišťovnou. Očkování probíhá obvykle od října do prosince. Vakcína proti chřipce ovšem nemůže zabránit jiné viróze horních cest dýchacích. Pokud naočkovaný pacient „chytí” jinou virózu, často pak tvrdí, že očkování nemělo smysl, přestože tomu tak není.

Pokud už epidemie propukla, se svou kondicí už asi mnoho udělat nestihneme a na vakcínu je také pozdě. Měli bychom však ve svém zájmu dodržovat doporučená opatření. Prvním je vyhýbat se prostorům, kde se lidé hromadí a je tedy větší riziko, že se člověk s virem chřipky potká (obchody, divadla, kina, MHD). Dalším je důsledná hygiena rukou zejména před jídlem, ale nejen před ním. Chřipkové viry totiž kromě toho, že se šíří přímo mezi lidmi kapénkami (rýma, kašel, kýchání), mohou přežívat ještě nějakou dobu na površích, na které se dostanou (madla v MHD, kliky...). Organizmus lze také podpořit některými doplňky stravy (např. vitamín C, selen, zinek, přípravky na imunitu - betaglukany, echinacea), dostatkem spánku a vyhnutím se prochladnutí.

V případě, že se chřipka nám nebo blízkým nevyhne, je třeba si uvědomit, že základem léčby je klid na lůžku a nikoliv rozšiřování infekce v pracovním či jiném kolektivu. Pokud jde o léčbu farmakologickou (léky), přímé působení na chřipkové viry mají antivirotika (amantadin, oseltamivir, zanamivir). Největší účinnost mají na počátku onemocnění, než dojde k masivnímu pomnožení viru. Někdy se podávají i preventivně u ohrožených skupin osob, které přišly do kontaktu s infekcí. Nejsou volně prodejná a jejich indikace je plně na posouzení lékaře. Většinou si však vystačíme řešením příznaků volně prodejnými přípravky případně doplňky stravy. Teploty a bolesti lze zvládnout paracetamolem (např. Paralen, Panadol) nebo ibuprofenem (např. Ibalgin, Brufen – ne při žaludečních, vředech, krvácivosti), teplotu případně i zábaly. Na kašel je řada kapek, sirupů a tablet. Liší se hlavně v zaměření buď na suchý kašel (tlumení dráždění) nebo na vlhký kašel (podpora vykašlávání). Na bolesti v krku pomáhají dezinfekční pastilky, roztoky, spreje. I při probíhajícím onemocnění se dají použít přípravky na podporu imunity (viz výše). Kombinované přípravky „na chřipku“ už v sobě zahrnují léčivé látky na jednotlivé příznaky (zejména na bolest, teplotu, rýmu, někdy i na kašel), takže pozor na přidávání dalších léků. V každé lékárně ochotně poradí konkrétní přípravky podle konkrétní situace.

Pokud se během několika dnů nezačne stav lepšit (ústup horečky, bolestí hlavy a svalů), je načase navštívit lékaře, aby posoudil, zda nedošlo k některé z možných komplikací chřipkového onemocnění (chřipkový zánět plic, zánět srdečního svalu, zánět dutin) nebo ke druhotné bakteriální infekci v důsledku oslabení organizmu.

Závěrem přeji všem do příštích měsíců hodně síly a odolnosti proti chřipce i ostatním virózám.

Mgr. Kateřina Kroutilová
Ústavní lékárna Masarykova onkologického ústavu
09/2014