Zajímavý prvek - selen

Selen (dále jen Se) jako prvek byl identifikován Berzeliem v roce 1817, ale celých 140 let byl pokládán za prvek jedovatý, kterým skutečně ve vysokých koncentracích je.

Teprve Schwartz s Foltzem v roce 1957 zjistili jeho prospěšnou aktivitu pro živočišný organismus. Zjistili, že u krys krmených kvasnicemi s nízkým obsahem vitaminu E zabránil přídavek selenu rozvoji jaterního poškození. Další studie ukázaly, že nedostatek selenu je základní příčinou několika doposud nevyléčitelných chorob dobytka. Proto se od roku 1969 začala všechna komerční krmiva doplňovat selenem.

Přírodní cyklus selenu začíná a končí v půdě. V některých evropských zemích (Finsko, Dánsko, Švédsko, Švýcarsko, Česká a Slovenská republika) a na Novém Zélandu jsou koncentrace selenu velmi nízké (20, 40). V roce 1985 ve Finsku vláda schválila zákon, podle kterého musejí všichni zemědělci povinně přidávat do hnojiv selen. Obsah selenu v přírodních vodách i v pitné vodě je obecně velmi nízký.

Selen vstupuje do potravního řetězce přes rostliny a ty jej získávají z půdy. Rostliny obsahují různé množství selenu v různých chemických formách a to pouze v množství úměrném jeho obsahu v půdě. Selenomilné rostliny akumulují selen z půdy s jeho vysokým obsahem. Mezi takové můžeme zařadit např. brokolici, brukev, česnek aj.

Obsah selenu v živočišných tkáních je dán především výživou zvířete, resp. obsahem selenu v krmivech. Některá krmiva se proto záměrně fortifikují sloučeninami selenu. Nejvyšší množství Se obsahují mořské ryby a produkty, vnitřnosti jatečních zvířat, vejce a drůbeží maso. Mléko a mléčné výrobky obsahují Se méně

Hlavními ukazateli zásobení organismu selenem jsou červené krvinky, krevní plazma, moč, vlasy a nehty. Množství selenu v moči a krevním séru odráží krátkodobý stav příjmu selenu potravou, ale hladina selenu ve vlasech, nehtech a játrech se změní až po delší době.

Selen se účastní mnoha procesů v organismu, které vycházejí z jeho biochemických funkcí. Mezi hlavní funkci patří jeho antioxidační aktivita a vliv na imunitní systém.

Ve studiích bylo konstatováno, že snížený stav selenu je spojen se zvýšením výskytu a úmrtí na rakovinu, a to v některých po¬pulacích až šestkrát. Nemocní s nádory mívají snížené hladiny selenu. V nádorové tkáni jsou naopak nacházeny zvýšené hodnoty selenu .Pokusy na zvířatech bylo zjištěno, že selenové sloučeniny dokáží podstatně snížit kancerogenní efekt některých organických sloučenin.

Selen je důležitý pro činnost mnoha složek imunitního systému. Nachází se v imunitních tkáních jakou jsou játra, slezina a lymfatické uzliny.

Byl pozorován vztah mezi koncentrací selenu ve spermatu a hustotou spermií, jakož i počtem spermií, motilitou a životaschopností u čínských mužů. U žen byl zjištěn se sníženým stavem selenu zvýšený počet potratů.

Selen doslova poutá těžké kovy a potlačuje tak jejich škodlivý účinek na zdravou tkáň. Z tohoto důvodů je selen důležitý pro kuřáky nebo jedince žijící v silně znečištěných oblastech.