Výživa v prevenci a léčbě proleženin

Proleženina (dekubitus) je ohraničená oblast poškozené kůže popř. podkožní tkáně. Vzniká v důsledku déletrvajícího působení tlaku zejména na kostní výčnělky, na kterých spočívá největší váha nemocného (např. křížová kost, patní kosti, lopatky, lokty atp.). Ke vzniku proleženiny může docházet také vlivem tření nebo nešetrného posouvání nemocného.

Proleženiny vznikají obvykle velmi rychle, v některých případech dokonce během několika hodin. Některé statistiky uvádějí, že dvě třetiny všech proleženin, vzniklých u nemocných upoutaných na lůžko, se objevují v prvních 14 dnech imobility (nepohyblivosti) nemocného.

Riziko vzniku proleženin může zvyšovat celá řada onemocnění např. cukrovka, cévní a neurologické choroby, špatný stav výživy, maligní onemocnění, anemie, infekční onemocnění s vysokými teplotami atp. Riziko vzniku proleženin se zvyšuje u nemocných dlouhodobě upoutaných na lůžko nebo kolečkové křeslo či s jinak omezenou pohyblivostí. důsledku působení déletrvajícího tlaku. Starší nemocní mají v důsledku přirozených změn způsobených stárnutím horší kvalitu kůže, zmenšené množství svalové hmoty i horší prokrvení tkání. Pokožka i svalová tkáň tak hůře odolávají mechanickému zatížení . Nemocní, kteří nedokáží kontrolovat odchod moči či stolice nebo se nadměrně potí (např. v teplých dnech či v důsledku horečnatých stavů), jsou více ohroženi vznikem proleženin. Špatný stav výživy zvyšuje riziko vzniku proleženin.

Poškození tkáně rozdělujeme podle závažnosti do 4 stupňů. Nejmírnější je zčervenání, pak odřeniny a puchýře, 3. stupeň znamená poškození kůže v celém rozsahu, tvorbu vředu, 4.stupeň zasahuje také svaly. Proleženiny 3. a 4.stupně jsou kryty nekrotickou odumírající tkání s povlakem, z rány může vytékat hustá tekutina.

Význam výživy pro hojení proleženin

Nemocný s proleženinou by měl denně vypít alespoň 30 - 35 ml tekutin na 1 kg své aktuální hmotnosti (př. pacient s hmotností 60 kg by měl vypít 1,8 až 2,1 litru tekutin/den), pokud ošetřující lékař nedoporučí jiné množství. Nároky na množství tekutin jsou vyšší u nemocných, kteří mají teplotu nebo proleženinu, ze které vytéká velké množství tekutiny (tzv. exsudátu).

Energetické a výživové nároky nemocných s proleženinou jsou ještě vyšší než nároky nemocných s rizikem vzniku proleženin. Individuální potřeby nemocného se mohou lišit jak v závislosti na jeho celkovém zdravotním stavu, tak vzhledem k závažnosti proleženiny (velikost, hloubka, přítomnost infekce, atp.). Obecně lze doporučit, aby nemocný s proleženinou měl denně dostatek energie tzn. 30 - 35 kcal na 1 kg tělesné hmotnosti a bílkovin tzn. 1 - 1,5 g bílkoviny na 1 kg tělesné hmotnosti (př. nemocný s hmotností 60 kg by měl denně získat 1800 až 2100 kcal a 60 - 90 g bílkovin). Strava by měla být bohatá na vitamíny a minerální látky s převážně antioxidačním účinkem, které mají pozitivní vliv na hojení rány.

Chcete-li sami odhadnout potřebný příjem bílkovin, můžete použít jednoduché pravidlo. Nemocný by měl dostat přibližně tolik gramů bílkovin za den, kolik sám váží, tedy 1 g bílkovin na 1 kg tělesné váhy (př. nemocný s hmotností 60 kg by měl denně získat 60 g bílkovin). Pro zajištění optimálního hojení proleženiny se doporučuje dávku bílkovin zvýšit zhruba o dalších 20 - 40 g, tedy na 1, 3 - 1,5 g bílkovin na 1 kg tělesné váhy (př. nemocný s hmotností 60 kg by měl denně získat 78 - 90 g bílkovin). Lidé se často domnívají, že sní-li například plátek masa o hmotnosti 100 g, přijali 100 g bílkovin. To je zásadní omyl! Množství potravin – bohatých na plnohodnotné bílkoviny, které je třeba zkonzumovat, abychom získali 20 g bílkovin.

20 g bílkovin lze získat konzumací:

3 vajíček
100 gramů libového masa
velké porce ryby
600 ml mléka nebo podmáslí
600 gramů jogurtu (4 ks á 150 g)
150 gramů tvarohu (3/4 vaničky)
150 gramů žervé (2 mističky)
80 - 100 gramů tvrdého sýra (celý balíček)

(www.vyzivavnemoci.cz)