Střevní mikroflóra

Střevní mikroflóra představuje dynamický systém obsahující velký počet bakterií (přibližně celkovou hmotnost 1kg). Tento systém tvořený několika sty bakteriálních druhů se vyznačuje obrovskou metabolickou aktivitou a zajišťuje řadu důležitých funkcí. Kromě ochrany proti osídlení patogenními (nemoc způsobujícími mikroby). Zajišťují trávicí procesy, bariérové funkce střeva, stimulují imunitní systém, snižují obsah nežádoucích metabolitů ve střevě. Narušení mikroflóry má závažné důsledky od nadýmání přes průjem až k život ohrožujícím stavům při přemnožení patogenních (škodících) bakterií.

Nejčastějšími příčinami porušení střevní mikroflóry infekce, ale i protizánětlivá terapie - užívání antibiotik se širokým spektrem účinku. Střevní dysmikrobie (nevhodné složení bakterií) provází i nemoci jako je tzv. dráždivý tračník nebo chronické střevní záněty. Proto je zkoumána prospěšnost tzv. probiotik, tedy mikroorganismů (převážně zástupců běžné fyziologické střevní flóry) při různých patologických stavech.

Dalším přínosem je syntéza některých vitamínů a inaktivace (zamezení působení) některých karcinogenů.

K léčbě průjmu po antibioticích se používá např. kvasinka Saccharomyces boulardii, která umožňuje navázání patogenních bakterií. Je prokázáno, že nejlepší protiprůjmový efekt je do 48 hodin od zahájení antibiotické léčby.

Další bakterie - laktobacily zase vytváří látky, které se naváží na povrch střeva a škodlivé bakterie jsou vyloučeny ze střeva. Významným pomocníkem jsou i bifidobakterie. Probiotické bakterie také posilují imunitu, což bylo prokázáno u některých laktobacilů (L. helveticus a L. rhamnosus) a Bifidobakterium longum.