Smysl a možnosti diagnostiky karcinomu (rakoviny) prostaty

Počet nových onemocnění v ČR vykazuje trvale rostoucí trend. Při pokračujícím stárnutí mužské populace lze očekávat i poměrné navýšení počtu nových případů. Máme však k dispozici lepší terapeutické a diagnostické možnosti a v současné době je možné prodloužit život i mužům s pokročilým onemocněním. Víme, jak významná je potřeba nemoc vyléčit včas, protože jde o onemocnění, které zabíjí.

Jsou známy 3 hlavní rizikové faktory- věk, rasa a rodinná anamnéza. Výskyt s věkem stoupá daleko významněji než u jiných nádorů. Černoši mají nepochybně nejvyšší riziko rakoviny prostaty ze všech etnických skupin. U muže, jehož otec nebo bratr měli rakovinu prostaty, je dvojnásobné riziko, že také onemocní. Pokud se tento nádor vyskytne u 3 příbuzných, riziko ještě stoupá až na 50%. Vedle těchto definovaných rizikových faktorů existuje ještě řada faktorů dalších, o kterých předpokládáme možný vliv. Předpokládá se, že roli hraje dieta. Je známé, že vitamin D působí ochranně. Nepochybný vliv mužských pohlavních hormonů (testosteronu) je stále obklopen řadou nejasností, zdá se, že důležitější než množství daného hormonu je způsob, jakým geny na hormon reagují. Je zřejmé, že vznik rakoviny souvisí s narušením genetické informace. Tuky v potravě mohou ovlivnit rozvoj onemocnění, souvislost se nabízí i s konzumací červeného masa a velkého množství mléčných výrobků. Doporučuje se jíst více ovoce a zeleniny .

Můžeme nějak ovlivnit, aby se z počínající změny nestal agresivní nádor? Nádor, který dnes detekujeme ve stadiu ohraničeném na prostatu pravděpodobně začal růst nejméně před 10 lety. Máme také možnost zpomalit růst nádoru, který již vznikl, nevyléčíme ho, pacient s ním bude žít, ale nezemře na něj.

Některé látky v potravě mohou působit jako prevence. Selen, vitamin E, rozporné názory jsou na vitamín A, předpokládá se efekt lykopenu (nachází se v rajčatech, grapefruitu, bobulovitém ovoci), zvažují se látky obsažené v zeleném čaji a sóji.

Lidé často chybně nazírají na celou škálu tzv fytoterapeutik a domnívají se, že „když to pochází z přírody nebo když to prodávají v lékárně, nemůže to přeci škodit“ To je ovšem velký omyl, protože na rozdíl od léků, jejichž uvedení na trh vyžaduje splnění velmi přísných opatření nařízených a kontrolovaných státními institucemi, to pro potravinové doplňky, kam většina těchto látek patří, neplatí. Přípravky mohou obsahovat celou řadu substancí, které vůbec nejsou zjištěny nebo definovány, natož aby se vědělo něco o jejich účinku. Existuje řada důkazů, že různé rostlinné extrakty při déletrvajícím užívání mnohdy působí nezvratná poškození, interferují s účinkem léků apod., což je třeba si uvědomit před jejich bezhlavým nakupováním a užíváním. Pro veškerou medikaci s cílem uvedeným výše je na místě umírněnost a střídmost. Jestliže určité množství vitamínu D nebo selenu je užitečné, rozhodně neplatí, že desetkrát větší množství bude prospěšnější. Mnohdy právě naopak - může být dokonce toxické.

K diagnostice karcinomu (rakoviny) prostaty máme k dispozici pouze tzv. sekundární prevenci, tzn. diagnostikovat onemocnění včas, v době, kdy je dobře léčitelné. Jde o stadium, kdy je nádor omezen na prostatickou žlázu a nevyvolává žádné příznaky. K zachycení vedou 2 vyšetření- vyšetření prostaty prstem konečníkem a laboratorní test z krve PSA (prostatický specifický antigen). Tento test umožňuje monitorovat nádorové onemocnění, úspěšnost léčby, případně znovuobjevení nádoru a především přispívá k časnému záchytu. Toto vyšetření je nespecifické, tzn. že se zvyšuje i jinými vlivy- např. zánětem prostaty, masáží prostaty atd.. Je třeba si uvědomit i to, asi 25% mužů má PSA v normě, i když má již nádorové změny prostaty. Např. v Tyrolsku po zavedení bezplatného preventivního vyšetření klesla úmrtnost v letech 1993-98 o 42% ve srovnání se zbytkem Rakouska, kde nebyl preventivní program zaveden.

Muž by měl začít s kontrolami ve věku 50 let a pokračovat každoročně. U černochů nebo mužů s rodinným výskytem rakoviny prostaty se doporučuje začít se sledováním již ve 40 letech.

Odpovědnost za své zdraví má především člověk sám. Velkou roli hraje pomoc zdravotnického personálu. Velkou roli hrají také ženy, které mají k životu muže vztah (matka, manželka, sestra..). Nezapomeňme na to, že každý muž, který dnes umírá na karcinom prostaty, měl před 10-20 lety nádor ohraničený jen na prostatickou žlázu a měl tu smůlu, že v tomto stadiu nikdo na možnost diagnózy nepomyslel.

Z článku prof. MUDr. Dalibora Pacíka, CSc. z Urologické kliniky LFMU upravila MUDr. Milana Šachlová, CSc.