Sipping neboli popíjení

Již poměrně malá ztráta hmotnosti negativně ovlivňuje prognózu onkologického pacienta. Za „výživově rizikové pacienty“ považujeme pacienty s nádory hlavy a krku, jícnu, plic, s nádory podjaterní krajiny, s pokročilými nádory s překážkou v zažívacím traktu. Předpokladem úspěchu nutriční podpory je vyloučení příznaků, které příjem stravy omezují jako je např. bolest, zácpa nebo průjem, nevolnost a zvracení, suchost v ústech, psychické problémy. Váhový úbytek se snižuje většinou ve skocích tak, jak pacient prodělává různá vyšetření a onkologickou léčbu. Toto rychlé hubnutí znamená ztrátu bílkovin a pokud pacient opět přibere na hmotnosti, je to především za cenu nárůstu tuku a nedostatek tělesných bílkovin přetrvává.

Onkologičtí pacienti si často stěžují na změnu ve vnímání chutí. Různí autoři udávají zvýšení prahu pro vnímání sladké nebo i slané, hořké a kyselé. Někteří pacienti vnímají běžná jídla jako příliš sladká nebo slaná. Tyto změny chuti mohou být v souvislosti s podáním chemoterapie však naštěstí většinou do 4 měsíců odeznívá. Návrat chuti k oblíbeným pokrmům podpoříme jejich konzumací v době, kdy se pacient cítí dobře a nemá žádné zažívací obtíže.

Příjem stravy je ovlivněn i schopností žvýkat, kousat a polykat. Mnohdy u starých pacientů je nedostatečný příjem masa právě proto, že ho nemohou pokousat, protože mají defektní chrup. Někteří pacienti zvláště při radioterapii na oblast hlavy mají nedostatečnou tvorbu slin. Řada pacientů se léčí i pro další onemocnění a pacient dostává protichůdná dietní doporučení. Mnohdy se musíme řídit podle toho, co je v dané chvíli pro pacienta podstatné a nejdůležitější. Pacienty musíme poučit, že potřebují pestrou stravu a musíme být schopni jim vysvětlit nedostatky alternativních výživových doporučení.

Větší příjem stravy a větší chuť k jídlu bude mít pacient v pěkném a vyvětraném prostředí, bez rušivých pachů. Je potřeba jíst v klidu, raději častěji během dne po menších porcích. Pacient by měl mít možnost jíst kdykoliv, v kteroukoliv denní i noční dobu. K tomu jsou vhodné potraviny jako je mléko, jogurt, pudink, zmrzlina, sýr, krekery, sušenky, ovoce, džusy. Velkou službu nám prokážou i krabičky výživy určené k popíjení (sipping).

Hlavním cílem dietní rady je úprava složení a příjmu stravy tak, aby pacient nehubnul a případně i přibral na původní hmotnost. Výživná strava pro onkologického pacienta je bohatší na množství energie i na proteiny oproti běžné stravě.

Sipping má výhodu oproti běžné stravě v tom, že je okamžitě připraven k použití, na trhu je široká škála příchutí s jasně definovaným energetickým a proteinovým obsahem. Přípravky mají definovaný obsah vitamínů i stopových prvků, jsou snadno vstřebatelné a mají dobrou biologickou dostupnost. Většina neobsahuje laktózu ani lepek. Některé obsahují vlákninu, některé jsou bez tuku. Snadno se popíjí slámkou. U většiny přípravků je bílkovina mléčného původu a sacharidy jsou zastoupeny ve formě maltodextrinu. Většina přípravků má sladkou příchuť nebo jsou také ve formě džusu nebo jogurtového nápoje, na trhu jsou i neutrální verze. Slané příchutě se neosvědčily.

Většina běžných přípravků tzv. standardní polymerní výživy obsahují 1 kcal-1,5 kcal/ml. Jejich energetické zastoupení tvoří z 16-20 % bílkoviny, 25-30 % tuky a 50-54 % sacharidy. Jsou bohaté na vitamíny a stopové prvky, minerály jsou relativně zastoupeny méně. Zvýšené nároky na minerály je potřeba hradit zvlášť. Tyto přípravky neobsahují vlákninu.

Přípravky s vlákninou upravují střevní mikroflóru, upravují konzistenci stolice.

Přípravky s vyšším obsahem bílkovin mají zvýšený podíl bílkovin na úkor sacharidů. Některé obsahují také vlákninu. Přispívají k rychlejšímu hojení ran a otlaků.

Přípravky s vyšším obsahem energie obsahují obvykle 1,2- 1,6- 2,0 kcal/ml. Jsou určeny pacientům, kteří vyžadují vysoce energeticky bohatou stravu či mají omezený příjem tekutin.

Specielní přípravky jsou určeny pro diabetiky, které však obvykle mají nižší obsah bílkovin i energie. Pokud diabetici popíjejí po troškách nediabetické přípravky, nedochází k dramatickému zhoršení glykémie. Špatně kompenzovaný diabetik dá jistě přednost diabetickým přípravkům, které obvykle místo maltodextrinu obsahují škrob a fruktózu.

Přípravky pro specielní použití obsahují například glutamin, jehož nedostatek se projevuje zhoršením imunitních dějů, regeneračních procesů organismu. Do této skupiny jsou zařazeny i tzv. modulová dietetika, která nahrazují nedostatek jedné složky potravy. Jsou vhodné pro pacienty, kteří trpí nedostatkem bílkovin, mají problém s hojením ran či dekubitů a také pro ty, kteří potřebují zvýšit energetický příjem v potravě. Tyto moduly můžeme zamíchat do hotové stravy nebo je pacient může vypít ve formě roztoku.

Správné použití sippingu je popíjet výživu v době mezi intervaly jídla. Tedy tak, aby tato výživa představovala něco navíc. Popíjení je důležité zpočátku po malých porcích (do 50 ml 4x denně), aby byl pacient na tento druh výživy dobře adaptován. Nejlépe chutnají vychlazené. Pacienti většinou netolerují více než 500 ml enterální výživy k popíjení. Pacientovi je potřeba vysvětlit důvod podávání sippingu a jeho výhody, vysvětlit mu složení přípravku. Pacienta je potřeba seznámit s tím, co od léčby očekáváme a motivovat ho ke spolupráci. Někteří pacienti sipping špatně tolerují a mnohdy je to právě proto, že jim nebylo podávání sippingu dobře vysvětleno.

Nežádoucí účinky sippingu nejsou časté. Někteří si vyjímečně stěžují na nevolnost nebo nadýmání, vyjímečně i průjem. Průjem může však souviset i se složením bakterií po antibiotické léčbě nebo být následkem nežádoucích účinků léků. Ve dnech podávání chemoterapie doporučujeme pacientům vyhradit si jednu nebo 2 příchutě, aby si nevytvořili averzi k příchuti při nevolnosti z léčby. Sipping má své místo i při předoperační přípravě, kdy krátkodobě je možné použít i 3x200ml.