Radon a rakovina dýchacích cest

V literatuře se uvádí, že znečištěné ovzduší se podílí asi 1-2% na úmrtnosti na zhoubné nádory. Zaujal mě článek dr Josefa Thomase ze Státního ústavu radiační ochrany, Praha. Vybírám z něj to nejpodstatnější.

Asi před 500 lety byla popsaná tzv. hornická nemoc. Onemocněli jí horníci v okolí Jáchymova a průběh se odlišoval od tehdy známých souchotin. Na přesnou diagnózu musela tato choroba počkat až do 19.století- byla to rakovina plic, přesněji dýchacích cest. S objevem radioaktivity vzniklo podezření na příčinu onemocnění, ale definitivně se příčina poznala až v roce 1952. Způsobuje ji radon resp. produkty přeměny radonu, jsou to totiž atomy kovového polonia, vizmutu a olova a ty se samy nebo nachytané na aerosolové částice zachytí na povrchu dýchacích cest. Odtud ozařují buňky sliznice a mohou spustit jejich zhoubný zvrat.

Radon a jeho produkty přeměny se vyskytují rovněž v domech a bytech. Uran je obsažen v každé hornině, tedy i tam, kde chodíme a kde si stavíme své domy. Stačí špatná izolace domu, zejména v zimě při topení, nasaje radon z podloží do domu, kde se rozptýlí. Kdo má vzduchotěsnou bariéru v základech a intenzivně větrá, má toto riziko nízké. Radon nelze vnímat smysly. Rakovina plic se nedá diagnosticky odlišit od rakoviny způsobené kouřením. Roční počet nádorů plic je asi 5650 případů, z toho asi 900 případů by mohlo být způsobeno radonem v bytě. Již v roce 1990 byl zahájen Radonový program v ČR s úkolem vyhledat domy s vyšším radonovým rizikem. Cílem je vyhledat domy s vyšším rizikem, poučit majitele o riziku a zajistit vhodné ozdravné technologie. Bližší informace o programu jsou k dispozici na www.suro.cz.