Pražské špitály

Dějiny špitálů (lůžkových ústavů) můžeme v našich zemích sledovat od raného středověku.Původní špitály byly především pohostinným i útulky poutníků, poskytování zdravotní péče nebylo hlavním cílem. Brzy však z těchto útulků, které vznikaly zejména u kostelů a klášterů, se vyvinula útočiště chudých, starých a nemocných lidí.

Pražské špitály patří mezi nejstarší v našich zemích. Dlouho se tradovalo, že první špitál vznikl v 10. století v místech Týnského dvora. Nejnovější práce však dokládají vznik až ve 12. století. Nemůžeme předpokládat víc než poskytnutí lůžka, stravy, případně ošetření vnějších ran, přiložení obkladů, podání bylinných léků, pouštění žilou apod. Úroveň středověké medicíny nemohla poskytnout více nikomu. Kapacita zařízení byla zanedbatelná a málokdy přesahovala 10 lůžek.

Nejvíce nemocnici se podobal špitál Milosrdných bratří založený 1620 na Františku. Milosrdní bratři byli většinou laici, do Čech přišli v 1605, všichni se však museli naučit obsluhovat nemocné, schopní byli vysílání řádem na další lékařská a chirurgická studia. V případě nedostatku pracovních sil přijímali do svých nemocnic i lékaře nebo univerzitní profesory. V roce 1635 měla pražská nemocnice milosrdných bratří 14 lůžek, po dalších přestavbách se rozšířila na 108 lůžek. V druhé polovině 18. století se stala sídlem prvních klinických pracovišť v Praze. Již v roce 1761 se zřídila posluchárna pro studium anatomie. Závažným nedostatkem klinik u milosrdných bratří bylo to, že do nemocnice nesměly být přijímány ženy.

Dějiny klinické výuky porodnictví jsou u nás spojeny s tzv vlašským či italským špitálem. Založili ho příslušníci italské kolonie roku 1602 na Malé Straně. Od roku 1777 zde byl nalezinec, porodnice pro nemajetné svobodné matky. Byla zde i výuka porodnictví, která se pak přesunula do porodnice u sv. Apolináře v roce 1789.

Druhou největší pražskou nemocnicí po milosrdných bratří byla nemocnice alžbětinek, založená v roce 1772 na Slupi, byla určena pro léčení žen.

Vedle těchto tří nemocnic měla Praha se zhruba 70 000 obyvateli ještě osm menších špitálů, spíše útulků. 4 městské, jeden císařský, 2 řádové a 1 židovský. V Čechách bylo v té době okolo 300 špitálů, většinou jen s několika lůžky.

Vybráno z publikace Dějiny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze