Praktické zkušenosti ve fyzioterapeutické péči o ženy po operaci prsu

Fyzioterapeut podává pacientce informace o postupu rehabilitace po operaci, polohování a následné rehabilitační péči po propuštění z nemocnice. První den po operaci zpravidla provede instruktáž o správném dýchání, možnostech sebeobsluhy, polohování končetiny, napomáhá při zvládnutí sedu, stoje a chůze, seznámí nemocnou s průběžným cvičením, zaměřeným na prevenci komplikací jako hluboký zánět žil, syndrom bolestivého ramene nebo lymfedém (otok způsobený porušenou drenáží mízních cest).

V průběhu několika dalších dní je fyzioterapeutická péče zaměřena na další aktivní cvičení, dechovou gymnastiku, prevenci lymfedému a cvičení operované horní končetiny s vlastní pomocí. Cvičení končí teprve, když je pacientka unavená a pociťuje bolest v oblasti jizvy.

Využívá se tzv. měkké techniky nebo lehké masáže na uvolnění svalů šíje. Tyto techniky navozují rovněž psychickou relaxaci. Pacientka se učí pečovat o akutní jizvu, seznamuje se s režimovými opatřeními pro pobyt v domácím prostředí a se zvyšováním zátěže operované končetiny. Po poučení a zvládnutí aktivních cvičení bývá pacientka velmi brzy propuštěna domů, často ještě před vyjmutím stehů.

Jde-li o operační výkon menšího rozsahu, může se stát, že při brzkém propuštění není ani fyzioterapeutem poučena. V těchto případech provede částečné poučení zdravotní sestra a případně pacientku vybaví brožurou.

Stává se, že pacientky jsou nedostatečně poučeny pro období rekonvalescence. Někdy nebyly poučeny vůbec, nebo poučení nedbaly. Pacientky mívají bolestivé rameno, více či méně omezený pohyb v ramenním kloubu, špatně pohyblivou lopatku, omezený pohyb krční páteře. Vše je důsledkem zkrácení svalů. K tomu přistupuje špatný stereotyp dýchání a další pohybové poruchy. Ženy jsou nešťastné, špatně spí, nemohou vykonávat běžné domácí práce, protože je omezuje bolest v rameni. Většinou nemají lymfedém (otok), a proto dlouho vyčkávají, než se svěří se svými pocity.

Důležité je zjistit, kde se stala chyba, co dělala pacientka špatně, případně co nedělala vůbec. Kladný výsledek léčby se nedostaví hned, ale až po určité době. Nikdy se nesmí cvičit přes bolest, někdy tedy méně znamená více. Obvykle začínáme s péči o jizvu a okolí, uvolňujeme struktury „hlazením“. Důležité je správné dýchání. Pokud lékař dovolí, můžeme zařadit i cvičení v teplém rehabilitačním bazénu. Léčba bývá dlouhodobá.

Tou nekrásnější odměnou pro fyzioterapeuta je spokojená žena, která se zbavila bolestí a může plně pohybovat ramenním kloubem.

Vybráno z článku vedoucí fyzioterapeutky pí. Zory Buňatové z rehabilitačního odd. Liberec.