Patron lékařů - sv. Lukáš

Od roku 1354 je součástí Svatovítského pokladu lebka světce - sv. Lukáše. Tato relikvie je téměř o tisíc let starší než relikvie sv. Václava a Vojtěcha. Pro tehdy budovanou katedrálu ji získal Karel IV. z baziliky sv. Justiny v Padově. Darovací listina je z 6.11.1354. Autentičnost ostatků byla zkoumaná v roce 1998. Víme, že Lukáš byl robusní postavy, vysoký 163-165 cm a měl krevní skupinu O. Byl povoláním lékař a působil v polovině 1. století v Antiochii.

Okolo roku 50/51 se připojil k apoštolu Pavlovi a provázel ho na misijních cestách. Je jedním ze čtyř tzv. evangelistů, je autorem třetího evangelia a Skutků apoštolů. Podle pramenů zemřel ve věku 84 let nejspíše přirozenou smrtí. Místo prvního pohřbu se klade do Théb, po smrti Konstantina Velikého se přenesly ostatky do Konstatinopole a pak do Padovy.

V evangeliu ukazuje Lukáš milosrdnou lásku Spasitele ke všem lidem, zdůrazňuje, že Ježíš přišel nejen pro Židy, ale i pro pohany. Lukáš zaznamenával vše, co je pohanům ke cti. Je patronem lékařů, ale i umělců, notářů. Mezi jeho atributy patří okřídlený býk, pero, kniha nebo svitek. Bývá zobrazován jako malíř obrazu Panny Marie. Svátek sv. Lukáše je 18. října.