Má onkologický pacient zanechat kouření?

Hrubá D., Šachlová M.
Ústav preventivního lékařství LF MU, MOÚ
Vybráno a upraveno z přednášky, která zazněla na Brněnských onkologických dnech

S cigaretovým kouřem kuřák vdechuje asi 5.000 chemických látek, včetně asi 60 karcinogenů, jejichž působení bylo potvrzeno i u člověka. Žádný jiný známý zdroj není tak komplexním karcinogenním koktailem. Řada těchto karcinogenů zvyšuje svoji biologickou karcinogenní potenci po metabolické transformaci (přeměně v organismu). Stejné látky, často v mnohonásobně vyšších koncentracích, jsou vydechovány do okolí kuřáky v bílém cigaretovém dýmu a v zbytku kouře, a proto kuřák ohrožuje nejen sebe, ale i ostatní. Z celkového počtu úmrtí na rakovinu plic připadá 3-4% úmrtí na expozici nekuřáků cigaretovému kouři Ve vyspělých zemích, kde si lidé svého zdraví cení, je proto strikně dbáno na důslednou ochranu nekuřáků před jejich nedobrovolnou expozicí páchnoucímu, toxickému a karcinogennímu ovzduší kontaminovaného chováním kuřáků.

Podle četných epidemiologických, klinických i experimentálních studií má kouření cigaret přímý vliv na vznik a progresi u téměř poloviny různých zhoubných nádorů : kromě orgánů přicházejících do přímého styku s cigaretovým kouřem (orgány v dutině ústní, hrtan, bronchy, plíce, hltan, jícen) jsou zhoubným bujením v důsledku kouření postiženy i orgány vzdálené, zejména ledviny a močový měchýř, slinivka břišní, děložní čípek, tlusté střevo a konečník, pravděpodobně i prso. Nejsou pochybnosti o vztahu k myeloidní leukemii. U dalších zhoubných nádorů se pak kouření podílí nepřímými účinky na neúspěšnosti léčby a výskytu komplikací.

Nikotin podporuje revaskularizaci nádoru (cévní zásobení) a přispívá tak k jeho rychlejšímu rozrůstání. Podobný účinek má i u metastatických lézí (vzdálený rozsev nádoru).

V epidemiologických studiích se rozdíly mezi kuřáky a nekuřáky v úmrtnosti na rakovinu obvykle dokumentují po dvacetileté a delší periodě kuřáckého chování, u kolorektálního karcinomu byly souvislosti zjištěné po 30-40 letech. Myeloidní leukemie se pokládá za důsledek pasivního kouření: u dětí z kuřáckých rodin bývá výskyt onemocnění 2-3 krát častější než u dětí, které žijí v nekuřáckém prostředí. Děti, narozené matkám kouřícím v těhotenství, mívají v pupečníkové krvi až 3x vyšší počet leukocytů s chromosomálními aberacemi.

Příznivou zprávou je, že po zanechání kouření se zvýšené riziko zhoubného bujení u bývalých kuřáků postupně snižuje, takže po cca 15ti leté abstinenci mají riziko stejné nebo jen o málo vyšší než nekuřáci.

Problém kouřícího pacienta s onkologickým onemocněním je zdánlivě odlišný: zhoubné bujení bylo diagnostikováno, připravuje se plán léčby. Může další kuřácké chování pacienta nějakým způsobem tuto situaci změnit? Není o tom sporu a svědčí o tom tyto důkazy:

Chirurgický zákrok bývá spojen s nutností celkové anestézie. Chronický zánět dýchacích cest a zvýšené riziko srdeční ischemie u kuřáků je pro anesteziologa závažnou komplikací, ne-li překážkou tohoto výkonu.

Kuřák má zvýšenou aktivitu krevních destiček a je tedy více ohrožen tvorbou trombů- hlubokým zánětem žil a vmetkem do plic.

Nedostatek kyslíku ve tkáních má komplexní charakter, což vysvětluje pozorování pomalejšího a komplikovanějšího hojení ran.

Je očividné, že kouření ve spojení s chemoterapií může jak modifikovat účinnost lékové terapie, tak nadměrně až nezvládnutelně zatížit metabolické pochody.

Cigaretový kouř rovněž nepříznivě ovlivňuje parametry obranyschopnosti.

Při úspěšné léčbě onkologického onemocnění má pacient, který nadále kouří, vyšší pravděpodobnost kardiovaskulárních a plicních komplikací i předčasného úmrtí na kardiovaskulární příhodu (onemocnění srdce a cév).

Je jisté, že zjištění onkologického onemocnění představuje pro pacienta významný, někdy nadhraniční stres, a biochemické změny vyvolané v organismu kouřením mohou jeho deprese ještě potencovat, je známý výskyt většího počtu sebevražd u kuřáků.

Dlouholetí závislí kuřáci trpí nejen farmakologickou (fyzickou) závislostí na nikotinu, ale jejich závislost má také formou behaviorální: cigaretu zapalují automaticky v určitých situacích, mezi než patří i stav napětí a stresu. Jsme schopni nabídnout jim pomocnou ruku formou konzultací s odborníky i podáváním účinných léků, které zmírní jejich paniku, úzkost a strach i chuť na další cigaretu: k terapii patří i přípravky náhradní nikotinové terapie.