Depresivní a úzkostný pacient

Epidemiologická data ukazují, že během jednoho roku postihne asi 27% evropské populace (tj 83 miliónů lidí) některá z forem duševních poruch. Může se jednat o onemocnění trvající několik týdnů nebo měsíců, ale i dlouhodobé onemocnění.

Deprese se vyskytuje asi u 7% dospělých osob ročně. Ukazuje se, že životní stresory mají vliv nejen na rozvoj deprese, ale i na její závažnost. K častým stresorům patří skryté nebo otevřené konflikty manželství. Velmi specifickou skupinou jsou poruchy nálady doprovázející různá tělesná onemocnění (např. onkologická).

Mezi základní příznaky patří depresivní nálada, která je jedincem, vnímána jako nenormální a je přítomna denně alespoň po 14 dní. K dalším znakům patří ztráta zájmu a radosti z aktivit, které jedince obvykle těší. Je přítomna zvýšená únavnost a pocit snížené energie.

K dalším příznakům patří: ztráta sebedůvěry a sebeúcty, neoprávněné výčitky nebo pocity viny, nedostatek emočních reakcí, vracející se myšlenky na smrt, snížená schopnost myslet nebo se soustředit, změny chování (např. s agitovaností), poruchy spánku, změny chuti k jídlu (snížená nebo zvýšená), snížený zájem o sex.

Pokud máte tyto potíže, neváhejte se obrátit na svého lékaře. Je zbytečné se trápit. Na trhu je celá řada psychofarmak, které vám mohou pomoci. Kromě farmakoterapie je vhodná i psychoterapie. Oblíbená je i vhodná literatura, kterou tvořili sami pacienti- např. kniha Když úzkost bolí od Jeronýma Janíčka. (popisuje trvalý boj s úzkostnou poruchou).

Z literatury upravila Šachlová