Antioxidanty v klinické praxi

Jídlo je základním prostředkem uspokojování energetických a biologických nároků živého organismu. Člověk, ve své podstatě všežravec, přizpůsoboval v průběhu vývoje své jídelní chování konkrétním přírodním a později společenským podmínkám a možnostem. Stravovací návyky každého z nás jsou výslednicí působení řady faktorů. V odborné literatuře, ale i v populárně naučné je věnovaná značná pozornost rizikovým faktorům, které jsou obsaženy v některých průmyslově vyráběných potravinách. V současné době je vhodné, ba přímo nutné obrátit pozornost na problematiku protektivních (ochranných) faktorů potravin, jejichž dostatečná konzumace může pozitivně ovlivňovat vývoj našeho zdraví. Ke stěžejním faktorům stravy s preventivním účinkem lze zařadit vitamíny s antioxidačním efektem, dále selen, zinek, chrom, hořčík a další. Nejedná se o revoluční novinku, podstatně větší množství řady ochranných faktorů konzumovali naši předkové tím, že požívali stravu přírodního původu.

Předpokladem vyhovující výživy je dostatečný příjem všech důležitých látek. Pokud chybí jediná z nich, může to vést k závažným poruchám zdraví. Příkladem mohou být choroby z nedostatku vitamínů při dostatečném energetickém příjmu. Potřeba jednotlivých živin je stále v nových souvislostech ověřovaná ve sledováních a ve studiích.

Řada pracovišť věnuje pozornost studiu působení kyslíkových radikálů. Volné radikály vznikají během běžných metabolických procesů v lidském těle, ale i díky působení vnějších zdrojů- např. znečištěním zevního prostředí, ale také cigaretovým kouřem a chemickými látkami. Volné radiály hrají důležitou roli při vzniku nádorového onemocnění, při kardiovaskulárních chorobách, Alzheimerově chorobě a spoustě dalších. Dnes známe asi 400 antioxidantů, nejznámější a nejvýznamnější jsou vitamín C, E a karotenoidy. Dostatečný příjem těchto vitamínů je přímo závislé na stravovacích zvyklostech jednotlivce.

Výsledky studií jsou však velmi nejednoznačné. V souvislosti s užíváním vysokých dávek vitamínu E byla nalezena dokonce zvýšená úmrtnost na cévní mozkové příhody (mrtvičku s krvácením do mozku). Bylo však prokázáno nízké riziko kardiovaskulární choroby u lidí, kteří konzumovali větší množství ovoce a zeleniny. Jenže tito lidé mají celkově zdravější styl, což je důležitější než samotný příjem antioxidantů. V ovoci a zelenině mohou být i jiné biologicky prospěšné látky, které mají ochranný vliv. Množství antioxidantů v dietních doplňcích může být ve srovnání s jejich množstvím v potravě tak vysoké, že vede k toxickým účinkům.

Doplnění jen jednoho z antioxidantů formou „zázračné tablety“ vede k vybočení křehké rovnováhy v systému a hromadění některého potenciálně toxického meziproduktu. Dostatečný přísun antioxidantů z ovoce a zeleniny se zdá být tím nejlepším jak v prevenci kardiovaskulárních tak i nádorových chorob.

Upraveno z článku doc. MUDr. Pavola Hlúbika, CSc. z Interní Med. 2006