Síla se projevuje ve slabosti

V druhém listu do Korintu napsal sv. Pavel, že se síla projevuje ve slabosti. Tento list psal ve vězení a byl naplněný vírou, že ho bůh z této situace zachrání, byl však přesvědčen, že se jeho pozemský život blíží ke konci. Víra v Boží prozřetelnost, která řídí osudy jednotlivých lidí i celé společnosti, mu pomáhala vyrovnat se s těžkostmi, které mu jeho život přinášel. Z jeho životopisu víme, že těchto těžkostí bylo mnoho, ale nepřipravily ho o víru v Boha a o důvěru v něj.

Podobně jako svatý Pavel prožívali život mnozí svědci, které známe z dějin církve, a prožívají ho i dnes mnozí lidé kolem nás. I když je někdy jejich život velmi těžký, prožívají ho s vírou v Boha a s důvěrou v jeho působení v jejich životě. Samozřejmě se snaží využít všechny možnosti a příležitosti, aby znovu získali zdraví a sílu k dobrému životu, ale konají to bez stresu a bez úzkosti, protože si jsou vědomi toho, že Bůh rozhoduje o jejich životě a úsilí jejich a těch, kdo je léčí, pouze napomáhá k vyléčení. Využívají však všeho, čeho využívat mohou a mají. Konečný výsledek je však věcí Boží vůle.

Věříme, že Bůh ví o všem, co v které chvíli našeho života prožíváme, ví, co je pro nás těžké, ví jakou pomoc potřebujeme, abychom byli schopni prožít všechno dobře a věříme, že nám dá této pomoci vždy dostatečné množství a v takové formě, která pro nás bude užitečná. Věříme, že kříž, který neseme, je takový, že odpovídá našim schopnostem a možnostem a že ho můžeme nést tak, aby pro nás byl přínosem. My většinou ve chvílích, kdy prožíváme nějakou bolest, nechápeme její smysl a účel pro náš život, ale pochopíme ho možná s odstupem času. Tato nejistota je zkouškou naší důvěry v Boha a jeho působení v našem životě a i ona má pro nás velký význam, který oceníme možná až po nějaké době. Je možné, že i bolest, kterou prožíváme a které nerozumíme, prohloubí naši víru a důvěru v Boha a připraví nás na události, které nás čekají v budoucnosti. Když budeme schopní prožívat dobře svoje bolesti, budeme mít pochopení pro bolesti lidí kolem nás a nebudeme netrpěliví a podráždění v jednání s nimi, když jejich bolesti pro ně budou příliš těžké. My se nenaučíme rozumět druhým lidem teoretickými úvahami, ale budeme je chápat, když sami budeme prožívat svůj život v důvěře v Boha a v působení jeho prozřetelnosti v našem životě. K tomu, aby se nám to dařilo, nestačí jen naše lidské úsilí, ale k tomu je nutná i Boží pomoc a o tu máme často prosit. Když to budeme dělat, budeme mít vždy dost sil na prožití všeho, co nás v životě potká.

Otec J. Šik