Přikázání

Mnozí lidé se neradi stýkají s nemocnými lidmi, zvláště s těmi, jejichž nemoc je velmi vážná a pravděpodobně bude příčinou smrti člověka. Je pro ně obtížné ho navštívit v jeho bytě nebo v nemocnici. Bojí se,jak by reagovali na jeho otázky, kdyby se ptal na svůj skutečný stav, anebo na pravděpodobný další průběh nemoci. Skutečnost je taková, že nemocní lidé na tyto otázky odpovědi nečekají, je jim většinou jasné, jaký je jejich skutečný zdravotní stav a co mohou očekávat. Oni spíš touží po tom, aby ti, kteří je navštíví, trpělivě vyslechli jejich starosti, problémy a měli zájem se s nimi o nich bavit. Spíš nebo později se svěří se svými obavami, které se týkají strachu z možné bolesti, z toho, jak budou v kritických chvílích reagovat, ze samoty a opuštěnosti ve chvílích, kdy si budou uvědomovat, že nastává poslední fáze jejich života. Je to strach, který asi prožívá každý člověk, nikdo se tomu nevyhne. Věřícím lidem pomáhá vědomí, nepřijali svátosti, že mají v pořádku svůj vztah s Bohem i lidmi, že nejsou a nikdy nebudou opuštěni a osamoceni. Pomáhá jim vědomí, že se k Bohu mohou obrátit se vším, co prožívají, a že on jim dá dost síly a schopností k tomu, aby úspěšně vše prožili. I ten strach z tělesného utrpení se může zmenšit, když si člověk uvědomí, že farmaceutický průmysl v poslední době vyvinul řadu účinných léků proti bolesti, takže není důvod k tomu, aby člověk nesnesitelně trpěl.

Nemocní lidé touží po tom, aby viděli u lidí kolem sebe jasný postoj k problémům, které prožívají, aby měli jistotu, že ostatní berou vážně vše, co říkají, že jim nejsou na obtíž, a že jejich život má hodnotu a smysl. Toto poznání jim pomáhá víc než mnoho slov, protože je naplňuje jistotou, že se mohou spolehnout na Boha i na lidi, které jim on posílá. Toto vědomí jim přináší do duše vyrovnanost a klid a pomáhá překonávat vše, co je pro ně těžké.

Máme si často uvědomovat, že všechno, co děláme pro nemocné nebo potřebné lidi, je plnění přikázání lásky k bližnímu, že je to druhé největší přikázání, a že jeho plnění má velikou hodnotu. Není snadné toto přikázání plnit, ale každý, kdo to chce konat, dostává dost Boží pomoci, aby věděl, jak ho má plnit a měl k tomu i dost síly. O tuto pomoc musíme prosit a snažit se ji co nejlépe využívat. S Boží pomocí se nám to bude dařit, budeme prospívat sobě i druhým lidem.

Otec J. Šik, z farního zpravodaje Tomášek