Od mládí si uvědomujeme, že existuje stáří

Od svého mládí si člověk uvědomuje, že existuje stáří a že i on musí počítat s tím, že jednou bude starý a že se i v jeho životě budou objevovat všechny těžkosti tohoto životního období. Každý musí být připravený na to, že to nebude snadné, ale že se musí umět vyrovnat s tím, co ho čeká. Je to ztráta tělesné svěžesti, ubývání sil a schopností, což má za následek nutnost přijímat pomoc od druhých lidí a také schopnost opouštět to, co člověk dělal dlouhou dobu a předávat to mladším a schopnějším. Nestačí vzdávat se toho jen navenek, ale je nutné se vzdát všeho i ve svém nitru, a tím se oprostit od závislostí. Není to snadné, ale je to nutné.

Tak jak člověk opouští činnosti, kterým se věnoval dlouhou dobu, je sám opouštěn lidmi, se kterými se často stýkal, a často také těmi, kteří mu byli velmi blízcí. I když člověk nechce, stává se stále osamělejší a tato samota může působit depresivně. Nikdo nemůže čekat, až lidé kolem něj budou mít zájem ho vyhledat, ale on sám musí využívat možností, aby se stýkal s lidmi, musí mít zájem o to, co se právě děje, nesmí se soustředit jen na svoji osobu,. Ale musí mít zájem i o druhé lidi a o to, co prožívají a zrovna potřebují.

Čas, který člověk v této době má, může použít i k tomu, aby zhodnotil svůj dosavadní život a uvědomil si podstatné události, které prožil a jak je prožil. Jistě si uvědomí, jak ho Bůh vedl životem, čemu nerozuměl, když to prožíval. Každý, kdo se dívá na svůj život objektivně, je naplněn vděčností.

Nedílnou součástí vyššího věku jsou potíže zdravotní, které se objevují. Nikdo jich není ušetřen a každý se s nimi musí vyrovnat. Je to kříž, který můžeme nést spolu s Kristem, a tím dávat trvalou hodnotu všemu, co prožíváme. Každý má plně využívat všech možností, aby byl zdravý, ale když tyto možnosti vyčerpá a obtíže trvají, má je přijmout jako kříž, který nese, a spoléhat na Boží pomoc. S ní je schopen prožít i ty nejtěžší chvíle svého života.

Každé období lidského života má svoje klady a člověk si je musí uvědomovat, když chce žít spokojeně. Člověk musí chtít vidět to, co je dobré a co mu prospívá, i když je to někdy nesnadné a bolestné.

o. J. Šik, z časopisu Tomášek