Nečekané situace

Každý člověk se může zcela nečekaně dostat do těžké situace, na kterou není připravený a kterou musí vyřešit, anebo když je ta situace neřešitelná, musí se s ní vyrovnat. Taková situace může být spojená s náhlou změnou zdravotního stavu, situací v rodině, existenčními důvody, anebo něčím, s čím vůbec nepočítáme.

V první chvíli jsme zmatení, neumíme se orientovat a zaujmout správné stanovisko. Nedovedeme odhadnout důsledky pro nás i pro lidi, kteří jsou nám blízcí. Naplňuje nás zmatek a strach, který si nechceme připustit, ale který narušuje naši vyrovnanost a spokojenost. Může trvat delší dobu, než pochopíme smysl toho, co prožíváme a ujasňujeme si, zda je reálná možnost situaci podstatně změnit, anebo není jiné řešení, než nezměnitelnou situaci přijmout a vyrovnat se s ní. Taková přijatá situace je proces, který v naší duši probíhá a který může být dlouhý a může v něm být mnoho zvratů a kolísání od naděje až po naprostou beznaděj. Všechno probíhá v duši člověka, který se se vším musí vyrovnat sám a většinou ano nejbližší neví, co v jeho nitru probíhá a čím trpí. Neví proto, jak by měli zasáhnout, aby jejich pomoc byla prospěšná a nezranila.

Máme být ochotní lidem v takových situacích pomáhat. Není to snadné, ale bude se nám to dařit, když budeme chtít pomáhat, když to bude nesnadné, když nám bude na těchto potřebných lidech záležet. Musíme si být vědomi zvýšené citlivosti nemocných, a proto musíme uvažovat, jaký účinek budou mít naše slova, a jak je druhý člověk pochopí. Je vhodné prosit před setkáním Boha o světlo, abychom věděli, jak máme hovořit, o čem, a také, jak dlouho. Musíme mít ohled na momentální stav nemocného a na potíže, které může mít.

Když budeme chtít skutečně lidem prospět, když nám na nich bude záležet, když budeme zapomínat na sebe a na svoje představy, budeme vědět, jak máme jednat a prospějeme potřebným lidem i sobě.

Otec J. Šik, z farního zpravodaje Tomášek