Každý má někdy dojem

Každý člověk má někdy dojem, že celý jeho život je zbytečný, že je neúspěšný, že na něm nikomu nezáleží. Takový stav se objeví, i když je člověk hmotně zajištěný, i když podle názoru lidí v jeho okolí má všechny důvody ke spokojenosti a radosti. Spokojenost člověka není důsledkem toho, co člověk vlastní, spokojenost musí vycházet z nitra člověka.

Člověk si musí být vědom svých dobrých vlastností, schopností, musí za ně být Bohu vděčný, musí si být vědom své odlišnosti od druhých lidí, musí být přesvědčený, že má na světě svoje poslání, které má splnit, že má všechno, co potřebuje, aby poslání splnil, a že ho nikdo nemůže na jeho místě nahradit. Musí si být jistý, že jeho místo je hodnotné v Božích očích, i když třeba není příliš oceňováno lidmi kolem něj. Když se takto člověk dívá na sebe i na svoje postavení v lidské společnosti, je spokojený, vyrovnaný ve svém nitru a tato spokojenost ovlivňuje celý jeho život. Takový člověk je přínosem pro každou společnost, ve které žije.

Když je člověk ve svém nitru nespokojený, když si myslí, že je zbytečný, bezcenný, když nemůže najít uplatnění ve společnosti podle svých představ, projevuje se to na celé jeho osobnosti, protože každý touží po uznání a ocenění. Když se mu nedaří najít takovou formu jednání a uplatnění, po jaké touží, získává člověk postupně nenávist vůči sobě, trpí duševní bolestí, snaží se najít viníka, na kterého by mohl přenést odpovědnost za svůj současný stav. Takový člověk se ve své mysli stále zaobírá svými problémy, až si vytvoří zvláštní svět, ve kterém žije, ve kterém je mu dobře. Je to útěk před skutečným životem, před odpovědností za to, co člověk dělá. Když tak žije delší dobu, vzdaluje se stále víc reálnému životu a návrat k běžnému plnění povinností je stále těžší.

Toto dlouhodobé napětí může být příčinou i některých organických chorob, které mohou nepříjemně ovlivňovat lidský život. Psychické napětí, které trvá dlouho, může být také příčinou neuróz, které také mohou komplikovat život jednotlivce a narušovat život společenství, ve kterém člověk žije. Někdy se vyskytují stavy, kdy člověk kolísá mezi hlubokou skleslostí a mezi horečnatou činností. I v takových stavech může člověk hledat pomocné řešení v požití látek, které výrazně povzbuzují nebo naopak tlumí. Jsou to většinou návykové látky, a když si na ně člověk vypěstuje závislost, velmi těžko se jí zbavuje. Na začátku se všechno zdá být snadné a zvládnutelné, ale po nějaké době si člověk uvědomuje svoji slabost a neschopnost zbavit se návyku.

Když se setkáme s člověkem, který má problémy s příjetím své osoby a trápí se současným stavem, máme mít pochopení pro jeho těžkosti, nepodceňovat je a být ochotni mu pomáhat najít takové řešení, které mu pomůže najít správný pohled na svoji osobu a schopnosti. Máme být trpěliví a neodrazovat ho svými projevy nebo jednáním. Svým pochopením pro problémy druhého člověka a ochotu udělat pro něj všechno, čeho jsme schopní- prospějeme nejen potřebnému člověku, ale současně i sobě.

Otec J. Šik - vybráno z farního časopisu Tomášek