Jednou jsme dole, jednou nahoře

Tak to v životě chodí, že jednou jsme dole, jednou nahoře. Jednou se nám daří a pak se nám nedaří. „Nahoře“ může znamenat, že nemáme problémy s financemi, jsme zdraví, všechny naše vztahy fungují bez problémů, jsme oblíbeni. Nejraději bychom stále byli jen nahoře a užívali si život bez problémů.

Ale Bůh v údolí krále činí. Bůh si používá čas, kdy jsme dole, k budování našeho charakteru. Často právě v údolí vyjde najevo jací jsme a jak moc potřebujeme Boha. Josef si prožil život plný nahoře-dole: byl nejoblíbenější syn, pak hozen do jámy, byl obviněn ženou Potífara, byl uvězněn, pak vyvýšen ve faraónově dvoře…. Ale přes všechny tyto situace se budoval jeho charakter. V Gen 50:20 pak Josef říká: „Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro…“

Dostáváme se do situací, které jsou proti nám a je to třeba i zlo, ale Bůh nás nechá si tím projít, protože On tím chce vykonat dobro v našem životě. Žalm 116:6 – Bůh je ochránce jednoduchých, těch, kteří jsou pro svět bez moudrosti (1.Kor 1:25-31) a jen důvěřují v Hospodina. Ale právě s těmi je Hospodin a když jsme úplně dole, On nás zachrání a dá nám vítězství. Důležité je, když jsme dole, důvěřovat Hospodinu a volat k Němu o pomoc. Jako v Lk 8 přiběhl zoufalý Jairos za Ježíšem, protože jeho dcera umírala.

V údolí Bůh utváří naše srdce, v údolí Bůh krále činí. Is 40:4 „Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Pahorkatina ať v rovinu se změní a horské hřbety v pláně.

Čerpáno z www.amen.cz