Hodnota lidského života

Když je člověk vyřazen z aktivní společnosti - buď v důsledku nemoci nebo věku- neztrácí jeho život hodnotu a smysl, ale i v této době může žít a jednat tak, že je to prospěšné pro jeho osobu i pro lidi, kteří jsou v jeho blízkosti. Hodnota lidského života nezáleží na viditelných výsledcích, které je možné změřit, zvážit, spočítat, a ani na tom, jak druzí lidé hodnotí jeho život. Záleží jen na každém jednotlivci, jaký má přístup ke všemu, co prožívá. Když ho Bůh na světě nechává, má k tomu důvod a chce, by tato část života prospěla tomu, kdo ji prožívá, i dalším lidem. Člověk má možnost se zamyslet nad životem, který prožil, zhodnotit s odstupem své jednání a získat objektivní pohled na svůj život jako celek. Jistě se najde mnoho událostí, které jsou důvodem k vděčnosti a radosti, ale jistě si také uvědomíme svoje chyby a nedostatky ve svém jednání a ve svém přístupu k Bohu i druhým lidem. V tomto případě má každý z nás možnost litovat všeho, co rozlišíme jako špatné a dosáhnout odpuštění. Zbavíme se tím možných výčitek a získáme tak v duši pokoj a vyrovnanost. To jsou hodnoty, které pozitivně ovlivní náš současný život.

Kristus Pán se stal člověkem a obětoval se na kříži, aby zachránil všechny lidi, a proto záleží na každém člověku, i na tom, který ho neznal nebo který žil tak, že to odporovalo Boží vůli. Bůh sám sebe nabízí každému člověku jako možnost. Záleží na každém, zda Boha přijme zda chce být spasen. Je však umění Boha poznat, zhodnotit svůj život a prosit o odpuštění všeho, co v něm bylo vykonáno špatně. Dokud člověk žije, má stále možnost dát svému životu takovou hodnotu, aby mohl dosáhnout věčného života.

Je možné, že v době, kdy prožíváme nelehké období života, nechápeme jeho smysl, a je proto třeba prosit Boha o světlo poznání všeho, co se v našem životě vyskytuje, a o sílu změnit to, co není dobré. Vždy máme jistotu, že dostaneme od Boha dost pomoci, abychom byli schopni žít tak, že vše bude mít trvalou hodnotu. Nemáme myslet jen na sebe, ale také na druhé lidi, za které neseme určitou odpovědnost.

Žádné období lidského života není zbytečné a každé má být prožito tak, aby to prospělo tomu, který je prožívá, a současně i ostatním lidem. Nesmí nás znepokojovat, když se nám zdá, že je některé období našeho života málo prospěšné. Pravděpodobně jeho smysl a cenu pochopíme až s odstupem času a uvědomíme si skutečnosti, kterých jsme si dříve nevšimli.

Otec J. Šik
Čerpáno z časopisu Tomášek