Ženy s rakovinou doplácejí na strach z vyšetření

V podstatě na zbytečný strach a pesimismus, který jim zabránil jít zavčas k lékaři, umírají ženy s rakovinou prsu. Až čtyřicet procent z nich navzdory osvětě totiž přichází do Masarykova onkologického ústavu s nádory už ve vyšších stadiích, kdy je léčba složitější a hlavně vyhlídky na úspěch prudce klesají. " Když hledáme příčinu, nejčastěji se dozvíme, že to viděly v rodině, a prý proto vědí, že s tím stejně nejde nic dělat. Propadají beznaději hned od začátku, s tím se setkáváme asi nejčastěji," shrnuje zkušenosti primářka kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu Katarina Petráková.

Ženy, jejichž nádor byl odhalen v počátcích, kdy se ještě nezačal šířit do jiných částí těla, mají zhruba osmdesátiprocentní šanci na vyléčení. S každou metastázou v uzlinách tato naděje prudce klesá. " Nelze předpokládat, že se objeví nějaký lék, který přinese zásadní obrat. Celý vtip spočívá v tom, že pacient musí přijít včas," zdůraznila gastroenteroložka MOU a předsedkyně Ligy proti rakovině Milana Šachlová. " Čtvrté stadium je nevyléčitelné. Můžeme jen zvýšit kvalitu života," doplnila kolegyni Petráková. Na vině přitom rozhodně není zaostalost nebo nevzdělanost. "Většina z žen, které přicházejí pozdě, má střední a vyšší vzdělání," upozorňuje Petráková.

V posledních letech se nejen zlepšila informovanost, ale především se začalo s mamografickými prohlídkami. Nárok na ně mají každé dva roky ženy ve věku od 45 do 69 let. Ani to však ještě nestačí. " Musíme docílit toho, aby lidé byli zodpovědní za svoje zdraví. Aby nečekali jen na to, na co mají nárok od pojišťovny. Ale současně aby využívali toho, co se jim nabízí," shrnula Šachlová. I proto Liga proti rakovině stále připravuje nové projekty, jak potřebné informace o prevenci dostat ke správným adresátům. Přednášky nahrazují projížďky na parníku nebo akce společné pro děti a maminky. Snahou je snížit počet pozdě odhalených nádorů na deset dvacet procent. " Chce to ale čas. Ve všech zemích, kde začali nabízet screening, trvalo určitou dobu, než ženy začaly chodit na vyšetření," podotýká Petráková. Dost osvětové práce podle ní zbývá udělat i mezi odbornou veřejností. " Občas se najdou gynekologové, kteří ženy na mamograf neodesílají, přestože jejich pacientky na něj mají nárok," upozornila Petráková.

Zdroj: Rovnost, Brněnský deník, Jiřina Veselá
13.5.2005